Kapitola 4
Slovníček použitých výrazů
Slovníček vysvětluje význam použitých výrazů v kontextu této metodiky. Je určen všem, kteří se zapojují do experimentálního vývoje nového vysvědčení a usilují o změnu procesu implementace formativního hodnocení v praxi. Je určen také všem, kteří implementují nové vysvědčení v praxi. V rámci kompatibility s kurikulárními dokumenty a terminologií využívanou vyučujícími vycházíme při jejich vymezení zejména z RVP ZV, 2021.
D
dovednost
učením získaná dispozice ke správnému, rychlému a úspornému vykonávání určité činnosti vhodnou metodou
H
hodnocení individualizované
neporovnává žáky mezi sebou, ale výkon žáka je posuzován vzhledem k předešlému výkonu, individualitě a jeho specifickým schopnostem. Hodnocení odráží aktuální úroveň osvojení kompetencí, zda vzhledem ke stanovenému cíli došlo ke zlepšení, či nikoliv a jaké jsou možnosti rozvoje kompetencí do budoucna.
hodnocení jako učení
žáci jsou vedeni k tomu, aby především reflektovali svůj proces učení a popřípadě reflektovali i proces učení spolužáků (vrstevnické hodnocení). Součástí reflektování vlastního procesu učení je i reflektování podaného výsledku učení a budování kompetence k učení (metakognitivnímu učení), tj. sebeřízení v učení. S přibývajícím věkem se podíl žáků na hodnocení procesu učení a přebírání zodpovědnosti za vlastní učení zvyšuje.
hodnocení pro učení
průběžně poskytovaná zpětná vazba k procesu učení žáků a jejich výsledkům, která je řízena vyučujícími a probíhá v interakci s žáky. Vyučující směřuje veškeré aktivity do pokroku v procesu učení žáků. Vyučující proces učení žáků plánuje, přizpůsobuje a ověřuje. Vyučující při ověřování úrovně pokroku v učení žáků nesrovnávají výkony žáků s ostatními žáky v rámci třídy nebo tříd dané školy, ale sledují jejich individuální pokrok v učení.
hodnocení učení (výsledků žáků, sumativní hodnocení)
hodnocení výsledků učení žáků po skončení stanoveného období (sumativní charakter; pololetí, konec školního roku, ukončení stupně vzdělání, modulu); předmětem hodnocení je kvalita dosažených výsledků vzdělávání/učení popsaná pro dané období školním vzdělávacím programem i kvalita procesu učení, který k jeho dosažení vedl. Vyučující za tím účelem způsobem popsaným ve školním vzdělávacím programu shromažďují důkazy o učení žáků a hodnotí výsledky vzdělávání/učení podle předem stanovených a žákům známých kritérií.
hodnocení výsledků vzdělávání
hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí § 51 až 53 školského zákona. Podrobnosti o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo v § 11 vyhlášky č. 48/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
holistický přístup
celostní přístup k žáku, kdy je cílem rozvíjení žáka nejen v rovině kognitivní, ale i v rovině osobnostní a sociální se zřetelem na pocit pohody (well-being) a kvalitu života žáka. Na učení je nahlíženo jako na integrované a propojené, i když vyučující plánuje nebo hodnotí dílčí složky učení nebo osvojení jednotlivých očekávaných výstupů.
Ch
chování
souhrn vnějších projevů, činností, jednání a reakcí jedince
I
integrace vzdělávacího obsahu
propojení vzdělávacího obsahu na úrovni témat, tematických okruhů, případně vzdělávacích oborů/oblastí, které umožňuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
K
klíčové kompetence
souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti; v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání jsou klíčové kompetence vymezeny na úrovni, které mají dosáhnout všichni žáci na konci základního vzdělávání; klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají, jsou multifunkční, mají nadpředmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají (RVP ZV, 2021).
komplexně rozvíjející hodnocení
představuje všechny hodnoticí aktivity konané učitelem a žákem, které reflektují proces učení a vyučování a poskytují zpětnovazební informaci k modifikaci vyučování a učení. Jde o provázanost hodnocení učení, hodnocení pro učení a hodnocení jako učení.
O
očekávané výstupy
stěžejní část vzdělávacího obsahu jednotlivých vzdělávacích oborů; jsou ověřitelné, prakticky zaměřené, mají činnostní povahu a jsou využitelné v běžném životě; vymezují úroveň, které mají všichni žáci prostřednictvím učiva dosáhnout
P
popisný jazyk (popisné vyjadřování)
neposuzující verbální popis situace, chování či dosaženého výsledku (nevyskytuje se v něm používání přívlastků, např. šikovný, rychlý, problémový…)
posuzující jazyk
slovní vyjádření ohodnocení, klasifikace, zařazení vlastností osoby, jejího chování či dosaženého výsledku
R
rámcové vzdělávací programy
kurikulární dokumenty státní úrovně, které normativně stanovují obecný rámec pro jednotlivé etapy vzdělávání a jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
kurikulární dokument státní úrovně, který normativně stanoví obecný rámec pro vzdělávání v oboru vzdělání základní škola, kterým se dosahuje stupně základní vzdělání.
Š
školní hodnocení
na úrovni RVP i ŠVP zahrnuje jak hodnocení procesu učení, tak hodnocení výsledků vzdělávání.
školní vzdělávací programy
kurikulární dokumenty školní úrovně; školní vzdělávací program pro základní vzdělávání zpracovává podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání každý vzdělavatel poskytující základní vzdělání.
školský zákon
zkrácený název pro zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů
T
tematický plán
prostředek k sestavování časového plánu výuky daného předmětu. Obsahuje obvykle název předmětu a ročník, někdy název školy a jméno vyučujícího, časovou dotaci (hod./týdně), název či nakladatelství učebnice. Učivo je rozděleno na časové úseky. Odkazuje na rozpracované výstupy (výsledky vzdělávání) žáků ze ŠVP, příp. i na povinné výstupy v RVP ZV, včetně průřezových témat a kompetencí. Tematický plán není povinný a ani jeho žádoucí podoba není legislativně ukotvena.
teoretické předměty
vyučovací předměty, které spadají do vzdělávacích oblastí Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace, Informatika, Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a příroda
U
učivo
součást vzdělávacího obsahu jednotlivých vzdělávacích oborů, je strukturováno do tematických okruhů (témat, činností); prostředek pro dosažení očekávaných výstupů; má svou informativní a formativní funkci.
V
výchovné předměty
vyučovací předměty, které spadají do vzdělávacích oblastí a oborů Umění a kultura, Člověk a zdraví, Člověk a svět práce, Doplňující vzdělávací obory
výsledky vzdělávání
úroveň osvojení očekávaných výstupů stanovených RVP ZV
vyučovací předmět
forma didaktického uspořádání vzdělávacího obsahu a jeho organizačního zpracování ve školním vzdělávacím programu; z jednoho vzdělávacího oboru může být vytvořen jeden vyučovací předmět nebo více vyučovacích předmětů, případně může vzniknout integrací vzdělávacího obsahu více vzdělávacích oborů (integrovaný vyučovací předmět)
vzdělávací oblasti
orientačně vymezené celky vzdělávacího obsahu základního vzdělávání; RVP ZV obsahuje devět vzdělávacích oblastí, které jsou tvořeny jedním vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými vzdělávacími obory
vzdělávací obory
samostatné části vzdělávacích oblastí v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání; vymezují vzdělávací obsah (očekávané výstupy a učivo). Ze vzdělávacího oboru je vytvořen vyučovací předmět (jeden nebo více či integrovaný vyučovací předmět).
vzdělávací obsah
vymezení očekávaných výstupů a učiva na úrovni vzdělávacích oborů; je dále rozpracováván na úrovni školních vzdělávacích programů
Z
základní vzdělávání
vzdělávání, jež se realizuje na úrovni primární školy (stupeň ISCED 1) a nižší sekundární školy (stupeň ISCED 2). Základní vzdělávání, kterým se dosahuje stupně základní vzdělání, se realizuje v oboru vzdělání základní škola.