Kapitola 5

Metodika hodnocení oblastí chování žáka

Hodnocení projevů chování žáka je v návrhu vysvědčení novou kategorií. Jejím cílem je poskytnout celostní obraz žáka o jeho chování ve škole nejen v oblasti dodržování pravidel, ale také v naplňování a rozvíjení vybraných klíčových kompetencí.

Z hlediska rozsahu není možné na vysvědčení hodnotit všechny klíčové kompetence, což však neznamená, že se jejich rozvoji a hodnocení učitel nevěnuje průběžně. Klíčové kompetence z RVP ZV jsou pro účel tvorby vysvědčení seskupeny do tří kategorií:

  1. rozvoj ve vztahu k sobě samému,
  2. rozvoj ve vztahu k ostatním členům školní komunity i okolnímu světu,
  3. přístup žáka k práci a učení.

Východiska hodnocení chování

Hlavním východiskem pro hodnocení chování je:

  1. základní cíl RVP ZV, kterým je „utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání.“
  2. školní řád příslušné školy.

Důležité je však vědět, že v této části nejde o komplexní a jediné hodnocení klíčových kompetencí. RVP ZV stanoví, že „k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Ve vzdělávacím obsahu RVP ZV je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových kompetencí.“

Hodnocení klíčových kompetencí se proto prolíná celým vysvědčením včetně vyučovacích předmětů. V této sekci jde o hodnocení osvojených dovedností a postojů, které žák vyjadřuje svými projevy chování a které lze posoudit systematickým pozorováním a analýzou žákových výsledků činnosti. Tyto konkrétní dovednosti (projevy chování) lze definovat, vytvořit pro ně kritéria a následně hodnotit úroveň jejich osvojení.

Hodnocení zároveň reflektuje aktuální strategie Evropské unie pro vzdělávání stanovené v Evropském referenčním rámci pro celoživotní učení: „Klíčové kompetence jsou kompetence, jež všichni potřebují ke svému osobnímu naplnění a rozvoji, zaměstnatelnosti, sociálnímu začlenění, udržitelnému způsobu života, úspěšnému životu v pokojných společnostech, zvládání životních nároků s vědomím významu zdraví a aktivnímu občanství. (…).“

Kapitola 3.2 Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání in Opatření ministra školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s účinností od 1. září 2021 č. j.: MSMT-40117/2020-4. MSMT. Dostupné z: https://www.msmt.cz/file/56005/ (vid. 7.1.2022)

Další témata v kapitole:

5.1 Hodnocení chování na vysvědčení 5.2 Stupnice pro hodnocení chování 5.3 Kritéria a indikátory pro hodnocení chování žáka

Možná rizika při hodnocení chování

  1. Jedná se o oblast celkového hodnocení, která je oproti dosavadnímu hodnocení celkového chování jedinou známkou podstatně rozšířena.
    Je žádoucí, aby pedagogičtí pracovníci byli předem seznámeni s kritérii hodnocení a jejich indikátory a průběžně s nimi pracovali.
  2. Větší časová náročnost vyplňování vysvědčení: Při velkém počtu žáků (především na druhém stupni ZŠ) se může stát, že vyučující jednotlivých předmětů nebudou mít dostatek časového prostoru pro to, aby se explicitně vyjádřili k jednotlivým žákům. Je také možné, že při nižší hodinové dotaci předmětu bude pro ně obtížné si dostatečně vybavit a objektivně posoudit všechny kompetence daného žáka.
    Důležitá je vzájemná komunikace a spolupráce vyučujících.
  3. Názory jednotlivých pedagogů se mohou lišit v závislosti na tom, jaký má žák k jejich předmětu vztah a jaký zaujímá postoj. Pro třídního učitele může být náročné informace získané od ostatních kompletovat do smysluplného a kohezního celku, který bude skutečně odpovídat behaviorálnímu projevu dítěte.
  4. Má-li být hodnocení tohoto typu relevantní, je třeba založit je na průběžném sledování naplňování daných kritérií s oporou o indikátory, a to v průběhu celého pololetí. V budoucí praxi bude důležité průběžně sledovat rozvoj projevů chování žáků a v této oblasti spolupracovat (zejména na 2. stupni ZŠ). Na úrovni školy by měly být vedeny diskuze na téma porozumění sledovaným kritériím, jejich indikátorům, strategiím rozvoje a způsobům získávání informací.
    Bude se jednat o dlouhodobější proces.
  5. Pod zátěží jiných povinností, které v současné praxi vyučující mají, se může stát, že pro takto rozsáhlé a individualizované hodnocení nebude mít učitel dostatek času a bude žáky hodnotit šablonovitě.
    Pro tento způsob hodnocení je třeba vyučujícím vytvořit časový prostor.

Pozitiva hodnocení chování

  1. Nový způsob hodnocení umožňuje podstatně komplexnější informace o chování žáka než dosavadní sumativní hodnocení jednou známkou.
  2. Hodnocení projevů chování přináší pohled na rozvoj žáka v souvislostech, podporuje holistické/celostní pojetí hodnocení.
  3. Hodnocení projevů chování konkretizuje rozvoj a úroveň osvojení dovedností, které jsou nezbytné pro život a pro úspěšné celoživotní učení (životní dovednosti), a to ve vztahu k rozvíjení klíčových kompetencí RVP ZV.
  4. Slovní hodnocení projevů chování umožňuje vyjádřit žákův pokrok/rozvoj v oblasti těchto pro život důležitých dovedností oproti předchozímu hodnocenému období.
  5. Hodnocení umožní žákovi pochopit důležitou souvislost mezi jeho chováním a přístupem k učení.
  6. Hodnocení vede žáka k tomu, aby rozuměl průběhu svého učení a vlastnímu pokroku, k motivaci pro další učení a k pochopení, že je zodpovědný za vlastní učení. Významně tak přispívá k naplňování funkcí formativního hodnocení.

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info