Kapitola 3
Prostředky hodnocení
V pilotovaném pojetí experimentálního vysvědčení využíváme různé prostředky hodnocení. Hodnocení chování a výstupů je tvořeno kombinací grafické hodnoticí stupnice, slovního hodnocení (a případně známky), které jsou vzájemně propojeny.
Hodnoticí stupnice
Úroveň osvojení chování a očekávaných výstupů je vyjádřena pomocí dvou čtyřúrovňových stupnic (pro hodnocení chování žáka ve škole a pro teoretické předměty). Informace o výsledcích žáka jsou pak doplněny o verbalizovaná sdělení.
Při tvorbě jsme se jednoznačně shodli na čtyřúrovňové stupnici. Důvodem je snaha odpoutat se od tendence převádět hodnocení na známky a používat středovou hodnotu. Dlouho jsme hledali, jakým způsobem úroveň výsledků žáka vyjádřit. Zkoušeli jsme slova, body (tečky), „fajfkování“,… Za každým způsobem si můžeme představit čísla (známky), pokud budeme chtít. Můžeme se snažit od nich alespoň částečně odpoutat. Rozhodli jsme se v této verzi nabídnout pro hodnocení chování žáka barevnou vizualizaci (podbarvení jednoho až čtyř políček podle úrovně osvojení určité dovednosti) a pro hodnocení v teoretických předmětech šipky (vyjadřující proces učení, možnost rozvoje) a slovní škálu (kterou poutáme pozornost ke kvalitě osvojení výstupů a kompetencí).
Ukázka stupnice Chování žáka
Chování žáka/žákyně je hodnoceno na stupnici:
⬛ Velmi zřídka — Zatím potřebuje soustavné vedení.
⬛ ⬛ Občas — S pobídkou nebo povzbuzením v běžných nebo jednoduchých situacích.
⬛ ⬛ ⬛ Často — Patrné v běžných situacích.
⬛ ⬛ ⬛ ⬛ Téměř vždy — Samostatně a v různých situacích a kontextech.
Více ke stupnici hodnocení chování
Ukázka stupnice Teoretických předmětů
Výsledky žáka/žákyně jsou hodnoceny na stupnici:
J — Ještě neosvojeno — Výstupy ještě neosvojeny.
Č — Částečně osvojeno — Výstupy částečně osvojeny, i známé situace činí potíže, potřebuje dopomoc.
T — Téměř osvojeno — Výstupy téměř osvojeny, uplatňuje je ve známých situacích s připomenutím nebo s mírnou dopomocí.
Ú — Úplně osvojeno — Výstupy zcela osvojeny, uplatňuje je samostatně v běžných i nových situacích.
Více ke stupnici hodnocení teoretických předmětů
Slovní hodnocení / Sdělení
Vyučující uvede slovní komentáře k hodnocené vzdělávací oblasti do sdělení vedle hodnocení na stupnici:
- uvádí zejména silné stránky žáka a možnosti pro zlepšení,
- slovní komentář se týká nejen znalostí a dovedností, ale i hodnocení projevů chování žáka ve škole a jeho přístupu k učení (např. vynaložené úsilí žáka, zodpovědnost, samostatnost, …),
- slovní komentáře vyučující propojuje do kompaktního celku tvořícího celistvý obraz žáka,
- slovní komentář může obsahovat i další vyjádření, např. informace o zapojení do mimoškolních aktivit a ocenění,
- při hodnocení žáků je třeba věnovat pozornost slovním komentářům, především pečlivě zvážit význam volených slov.
Základní zásady pro tvorbu slovního komentáře
- je pozitivní, konstruktivní (ukazující směr další cesty), pravdivý (vycházející z pozorovatelného chování a vystupování žáka, případně ze shody více pozorovatelů) a spravedlivý (max. objektivní, oproštěný od osobních dojmů),
- je v souladu s úrovní přiřazenou na hodnoticí stupnici,
- může vyjadřovat pokrok/změnu u žáka v daném časovém období,
- obsahuje doporučení pro příští vzdělávání nebo úroveň podpory pro žáky se SVP,
- zohledňuje úsilí/snahu žáka,
- ukazuje silné stránky žáka, citlivě reflektuje nedostatky a motivuje k další práci a rozvoji. Je třeba používat popisný jazyk, který poskytuje dostatek informací o konkrétní činnosti, výsledku, chování. Popisujeme jím, co můžeme vnímat našimi smysly (co vidíme, slyšíme…). Vyhněte se komentářům typu: “Výborně, Mirku!”, “Jsi šikovná!” apod., jimiž posuzujeme vlastnosti žáka (jazyk posuzující).
- je možné uvést i úvahu nad tím, co žák dokáže, „může dokázat“ nebo „mohl by dokázat“; tato úvaha by však měla vycházet z empirického podkladu, nikoli z domněnek a pocitů hodnotícího,
- v případě, že prostor vymezený na vysvědčení není dostačující — např. u žáků se SVP, je možné k vysvědčení přiložit i samostatný dokument.
Sebehodnocení žáka
Vysvědčení poskytuje prostor pro sebehodnocení žáka. K tomuto účelu slouží poslední list vysvědčení. Školy si pro sebehodnocení žáků mohou vytvořit vlastní nástroje, forma tak zůstává na volbě školy a vyučujících. Sebehodnocení vkládají na poslední stranu vysvědčení.
Největší možný formát, který by dával smysl pro sebehodnocení žáka, vychází na 210x240 mm. Předpokládáme, že pak bude vkládán na vysvědčení s okraji jako cca 183x210 mm.
V části Ukázky práce s vysvědčením budeme postupně nabízet ukázky sebehodnocení z pilotujících škol.
Stručná zpráva rodičů pro dítě jako součást vysvědčení
V době distanční výuky se na vzdělávání svých dětí podíleli velkou měrou rodiče. Vznikla tak vynikající zkušenost se zapojením rodičů do zpětné vazby k procesu učení a výsledkům svých dětí. Některé školy a jejich vyučující (na 1. stupni ZŠ) tak uvítali prostor pro zpětnou vazbu rodičů na vysvědčení. Jde o dobrovolnou část, kterou mohou školy využít také jiným způsobem, pokud nevyužijí možnosti zapojit rodiče do psaní vysvědčení.
K zapojení rodičů vás může inspirovat text J. Kratochvílové a K. Černé s názvem Od formativního hodnocení k vysvědčení.