Metodika hodnocení v teoretických předmětech

Cílem hodnocení je posoudit nejen úroveň zvládnutí očekávaných výstupů a osvojení klíčových kompetencí stanovených v RVP ZV, ale především upozornit na silné stránky žáka a možnosti jeho dalšího rozvoje. Hodnocení na tomto vysvědčení propojuje sumativní hodnocení s hodnocením formativním a vychází z průběžné půlroční práce vyučujících a žáků.

Má-li být školní vysvědčení potvrzením výsledků vzdělávání žáků, pak při zpracování jeho návrhu je určujícím dokumentem RVP ZV a ŠVP. Podle § 51, odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, navrhujeme formát vysvědčení, který umožní hodnotit výsledky vzdělávání kombinovanou formou.

Důležitá témata v kapitole:

Možná rizika při hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání

1. Vyučující se nebudou chtít odpoutat od klasifikace předmětu známkou. Toto rozhodnutí je v kompetenci ředitele školy. Formulář umožňuje zadání známky.
2. Větší časová náročnost vyplňování vysvědčení. Pro hodnocení obecně je důležitá vzájemná komunikace a spolupráce vyučujících a průběžný sběr informací o procesu učení žáků. Vzájemná komunikace mezi učiteli je důležitá především při hodnocení integrovaných předmětů (v rámci vzdělávacích oblastí).
3. Názory jednotlivých učitelů na integrovaný předmět se mohou lišit v závislosti na tom, jak je jejich předmět u žáka oblíben a jakých výsledků dosahuje. V případě hodnocení na stupnici musí dojít ke konsensu. Rozdílné výsledky pak mohou být specifikovány ve slovním komentáři.
4. Má-li být hodnocení dílčích oblastí skutečně relevantní, je třeba je založit na průběžném sledování výsledků v daných oblastech na základě kritérií a indikátorů. Je potřeba sledovat a hodnotit pokrok žáka průběžně, používat popisně analytický jazyk, seznamovat s kritérii hodnocení žáky (i rodiče) již v průběhu výuky, a to formou jednoznačnou a srozumitelnou.
5. V současné praxi se může stát, že pro takto rozsáhlé a individualizované hodnocení nebude mít vyučující dostatek prostoru a bude žáky hodnotit šablonovitě. Pro tento způsob hodnocení je třeba vyučujícím vytvořit podmínky (snížit pracovní zátěž v jiné oblasti, absolvovat školení a kurzy, díky kterým si vyučující osvojí know-how, jak nový způsob hodnocení zavést do své praxe…).

Pozitiva, přínos hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání

Hodnocení založené na průběžném sledování výsledků poskytne přesnější komplexní informaci o žákovi. Zaznamená posun v určitých činnostech s ohledem na možnosti žáka. Ocenění zlepšení, úsilí, pokroku, včetně nabídky postupů k nápravě zvýší motivaci a zájem o učení.

Průběžné získávání dat o procesu učení předpokládá spolupráci vyučujících, a to zejména v případě hledání souvztažností při integraci učiva z různých předmětů, při řešení integrovaného učebního procesu a integrace vědomostí jako učiva, dovedností a činností rovněž jako učiva (aplikace fakt, vyvozování pojmů z činností atd.).